en http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/2.0/uk/ Thu, 1 Jan 1970 00:00:00 +0000 Thu, 1 Jan 1970 00:00:00 +0000 60 http://www.audioscrobbler.net/data/webservices http://www.last.fm/user/vojtisss/journal The Last.fm journal for vojtisss. Last.fm journals are a place to talk about all things music. http://www.last.fm/user/vojtisss/journal/2012/02/09/5bo9xu_top_10_last.fm_artists Thu, 9 Feb 2012 10:49:09 +0000 http://www.last.fm/user/vojtisss/journal/2012/02/09/5bo9xu_top_10_last.fm_artists last update 10-29-2012


1. Jason Mraz
First Heard: I'm Yours
First Fell In Love With: I'm Yours
All-Time Favorite: -
Current Favorite: I Won't Give Up

2. t.A.T.u.
First Heard: Nas Ne Dogonyat
First Fell In Love With: Ya Soshla S Uma
All-Time Favorite: Ne Ver Ne Boysia Ne Prosi
Current Favorite: -

3. The Ting Tings
First Heard: That's Not My Name
First Fell In Love With: That's Not My Name
All-Time Favorite: Shut Up And Let Me Go
Current Favorite: Day To Day

4. Rihanna
First Heard: Pon De Replay
First Fell In Love With: SOS
All-Time Favorite: Where Have You Been
Current Favorite: Diamonds

5. Maroon 5
First Heard: This Love
First Fell In Love With: This Love
All-Time Favorite: How
Current Favorite: Fortune Teller

6. OneRepublic
First Heard: Apologize
First Fell In Love With: Apologize
All-Time Favorite: Secrets
Current Favorite: -

7. P!nk
First Heard: Get the Party Started
First Fell In Love With: Family Portrait
All-Time Favorite: -
Current Favorite: Try

8. Black Eyed Peas
First Heard: Where Is the Love
First Fell In Love With: Shut Up
All-Time Favorite: -
Current Favorite: -

9. First Heard: Good Girls Go Bad (feat. Leighton Meester)
First Fell In Love With: Good Girls Go Bad (feat. LEighton Meester)
All-Time Favorite: You're Not In On the Joke
Current Favorite: -

10. Adele
First Heard: Chasing Pavements
First Fell In Love With: Chasing Pavements
All-Time Favorite: Rolling In the Deep
Current Favorite: -]]> http://www.last.fm/user/vojtisss/journal/2011/12/09/58krkv_the_bestworst_of_2011 Fri, 9 Dec 2011 21:35:30 +0000 http://www.last.fm/user/vojtisss/journal/2011/12/09/58krkv_the_bestworst_of_2011 The Best Female Artist
1. ADELE
2. RIHANNA
3. LADY GAGA

The Best Male Artist
1. ED SHEERAN
2. CHARLIE SIMPSON
3. JASON MRAZ

The Best Group
1. FOSTER THE PEOPLE
2. THE VACCINES
3. FLORENCE + THE MACHINE

The Best Song
1. PUMPED UP KICKS (Foster the People)
2. ROLLING IN THE DEEP (Adele)
3. BLOW (Ke$ha)

The Album of the Year
1. TORCHES (Foster the People)
2. 21 (Adele)
3. + (Ed Sheeran)

The Best Collaboration
1. MOVES LIKE JAGGER (Maroon 5 & Christina Aguilera)
2. TOP OF THE WORLD (The Cataracs & Dev)
3. HEART SKIPS A BEAT (Olly Murs & Rizzle Kicks)

Best New Artist
1. FOSTER THE PEOPLE
2. ED SHEERAN
3. THE VACCINES

The Most Annoying Song
1. DANZA KUDURO (Don Omar feat. Lucenzo)
2. LITTLE BAD GIRL (David Guetta feat. Taio Cruz & Ludacris)
3. THE LAZY SONG (Bruno Mars)

The Most Overplayed Song
1. PARTY ROCK ANTHEM (LMFAO feat. Lauren Bennett & GoonRock)
2. SOMEONE LIKE YOU (Adele)
3. GIVE ME EVERYTHING (Pitbull feat. Ne-Yo, Afrojack & Nayer)

Suprprise of the Year
1. AMY WINEHOUSE'S DEATH
2. RELEASE OF ''TALK THAT TALK'' BY RIHANNA
3. ''TORCHES'' ALBUM BY FOSTER THE PEOPLE

The Biggest Disappointment
1. POSTPONEMENT OF THE RELEASE OF THE SECOND ALBUM BY THE TING TINGS
2. ANY BIG SUMMER HIT 2011
3. BAD SINGLES CHOICES FROM ''BORN THIS WAY''

The Worst Artist
1. DON OMAR
2. CHRIS BROWN
3. JASON DERULO]]> http://www.last.fm/user/vojtisss/journal/2011/10/16/4tj7j3_australanka_lenka_ve_sv%C3%A9_polo-domovin%C4%9B_rozveselila_lucernu Sun, 16 Oct 2011 10:50:36 +0000 http://www.last.fm/user/vojtisss/journal/2011/10/16/4tj7j3_australanka_lenka_ve_sv%C3%A9_polo-domovin%C4%9B_rozveselila_lucernu Tue 3 May – LENKA (AUS)

Třiatřicetiletá australská zpěvačka Lenka Kripac, vystupující jednoduše pod jménem Lenka, vystupovala v úterní večer v pražském Lucerně Music Baru a doslova si podmanila všechny okolo. Co jí k tomu stačilo? Nic. Jen ona sama.

Ačkoli Lenka pochází ze země protinožců, její jméno napovídá tomu, že čistá Australanka to zřejmě nebude. A taky že ne. Lenka má po tatínkovi, československém jazzovém muzikantovi, českou krev a jistý nacionalismus k České republice se v ní opravdu nezapře. To dokazuje nejen fakt, jak moc má Prahu (a celkově ČR) ráda, ale také včerejší vystoupení, které se událo v Lucerně. Než se ale sympatická dívka z buše objevila na scéně, předvídalo tomu pár událostí.

Plán večera byl jasný. Od osmi se otevírají brány Music Baru, od devíti nás na půl hodiny zabaví předskokan a v hříšnou desátou se předvede hlavní lákadlo večera. A téměř tom u tak bylo. V 8 se opravdu začalo pouštět a ačkoli se netáhla fronta nedočkavých fandů až k tramvajové zastávce ve Vodičkově ulici (jako tomu bylo třeba u britských HURTS), první fanoušci už si to šinuli přímo k pódiu, aby si nenechali ujít jedinečný pohled na zpěvačku. Následovala téměř klasická hodina čekání, jak tomu bývá u koncertů zvykem. Po dobytí deváté si to na stage nakráčel Michal Motyčka, alias NiceLand. Svůj celý ancábl tentokrát nechal někde za humny, jediným pomocníkem mu byla jeho stylová kytara. Nutno dodat, že NiceLand jako předskokan byl výbornou volbou. Během půl hodiny nám zpěvák zahrál celkem 7 songů tzv. acoustic, včetně nejznámějších 'Come On', 'Lost In Encryption' či 'I Won't Give In'. Nutno říct, že Michalova úžasná barva hlasu a celý jeho projev je na pouhý support téměř škoda (a nejen na support, nýbrž na celou ČR). Nicméně zaujal a sklidil tak uspokojivé ovace.

Hlavní hvězdou večera byla však bezesporu naša Léňa! A taky že byla! A nejenom hvězdou, ale taky tou 'naší'. Lenka na pódium přicupitala ve tři čtvrtě na 10 a ihned za pomoci své doprovodné kapely spustila první tóny songu 'Two', po kterém je ostatně pojmenováno i celé nové druhé album. Po doznění sklidila malá, ale šikovná Lénička od celého obecenstva aplaus a po jejím sladkém 'Ahoj Praha' následoval ještě jeden! A dá se říci, že v tomhle duchu se nesl celý večer. Lenka do svého setlistu zasadila jak songy z nového alba 'Two', které českým fanouškům nebyly až tak známé (to však nikoho v publiku nevyvedlo nijak z míry), tak starší kousky z eponymního debutu jako pecky 'Trouble Is A Friend' či 'Dangerous And Sweet'. Publikum dokonale spolupracovalo, křičelo, pískalo, tančilo, samozřejmě i zpívalo a jásalo a s ním jásala i samotná zpěvačka. Několikrát jsme mohli slyšet, jak moc je happy a so glad, že má tu možnost koncertovat právě tady, kde je její rodina. A nebylo to nijak hrané, z Lenky sálal opravdový pocit štěstí a lásky, který jste z ní doslova mohli cítit. Celý koncert byl provzdušněn neuvěřitelnou pohodou (dozajista tomu dopomohly i samotné songy, které se nesou v tomto duchu) a optimismem, až by se jeden divil, kde se v lidech tolik optimismu, štěstí a úsměvu na tváři bere. Sama Lenka se celou dobu usmívala a užívala si každou vteřinu, pro její život tak významného večera natolik, že bystrozrací mohli spatřit skleněné zpěvaččiny oči. K celému výkonu nesmím však opomenout pochválit jak zvuk, tak pestré, přitom vyvážené osvětlení.

Zhruba po necelé hodině hraní nastal čas pro závěrečný song 'We Will Not Grow Old'. S ním se Lenka a její band s českým publikem rozloučili. Lidé v obecenstvu ale byli po dalších písničkách doslova nenasytní, tudíž následoval jasný encore. Vychutnali jsme si tedy 'Sad Song' a Lenčin (zřejmě) největší hit 'The Show', kdy si všichni od plic zazpívali 'I want my money back' a následně koncert skončil.

Tedy přesněji - měl skončit. Češi tentokrát opravdu překvapili a za bouřlivého výskání a skandování 'Len-ka, Len-ka, ...' jsme se dočkali velmi nečekaného encore number 2, který naše Lenička podle jejich slov 'never do'. Tentokrát již bez bubeníka a jednoho kytaristy si se svými dvěma parťáky střihla song 'Knock Knock' a definitivně se s českým publikem rozloučila. Alespoň ze stage... Kdo neměl dost, mohl si zakoupit na památku jedno ze dvou Lenčiných cd (nebo rovnou obě), poster, puzzle nebo další merchandise, které byly k dispozici. Ti trpělivější se poté mohli dočkat závěrečné autogramiády, případně památečného fota s hlavní aktérkou večera.

Lenka byla úžasná. Lenka JE úžasná. Nejednalo se o koncert, který se mohl na promo plakátech pyšnit nápisem SOLD OUT. Ani to nebyl typ koncertu, kdy se lidé na sebe mačkali, strkali do sebe a bojovali o nejlepší místa a samou nedočkavostí se omdlévalo. Byl to koncert, který byl svůj. Byl to koncert, na kterém nám Lenka sdělila, že má Česku hodně co říci. Byl to koncert, ze kterého jste odcházeli nabyti pozitivními myšlenkami a takovou vnitřní energií, jako byste zrovna vypili plechovku Red Bullu a celková nadšenost ze zpěvaččiny neuvěřitelné vstřícnosti a jejího vstoupení vám nedala spát. Myslím si, že takový výborný zážitek nečekali jak lidé v LMB, tak ani samotná aktérka večera. Že si to opravdu užila svědčí i rychlý tweet bezprostředně po koncertu - 'Um. the Prague audience we just had was THE BEST AUDIENCE EVER! Thanks for making my dreams come true.' Praha a Češi Lenku očarovali. Doufejme tedy, že se u nás objeví opět a very soon...]]> http://www.last.fm/user/vojtisss/journal/2011/10/16/4tj7fl_%C3%BAtern%C3%AD_akustick%C3%BD_ve%C4%8Der_v_akropolis_aneb_z_mraze_b%C4%9Bhal_mr%C3%A1z_po_z%C3%A1dech Sun, 16 Oct 2011 10:49:04 +0000 http://www.last.fm/user/vojtisss/journal/2011/10/16/4tj7fl_%C3%BAtern%C3%AD_akustick%C3%BD_ve%C4%8Der_v_akropolis_aneb_z_mraze_b%C4%9Bhal_mr%C3%A1z_po_z%C3%A1dech Tue 20 Sep – Jason & Toca Acoustic Duo Show!

Pražský Palác Akropolis hostil v úterý večer jednu z největších hvězd v kategorii singer-songwriter, kterou byl americký zpěvák, písničkář a umělec v jedné osobě - Jason Mraz. My jsme byli u toho a níže si můžete přečíst pár řádků o tom, jak spolu se svým parťákem, Portoričanem Toca Riverou doslova nastala nová doba ledová.

Zpráva o tom, že Jason Mraz přijede do Prahy a vůbec poprvé zde vystoupí se hned krátce po svém oznámení rozšířila jako mor, což dalo také za následek totální vyprodání vstupenek již zhruba týden od začátku prodeje. Ti šťastlivci, kteří si zahřívali lupen v kapse, se tak mohli vydat před brany Akropolis. Co se týče místa konání, osobně bych zvolil Lucernu, to je ovšem otázkou vkusu. Zpět ale ke všem nedočkavcům - někdo čekal od tří, druhý od šesti, každopádně se po neskutečné tlačenici nakonec do sálu dostal každý. Jedno slůvko o celkovém osazenstvu nelze nezmínit. Podle sluchu zhruba pouhá třetina přítomných tvořila komunitu Čechů, v mnohem větším počtu se zde sešli přátelé z Německa, Holandska, Polska, Španělska či Anglie. Na jednu stranu zajímavé, na druhou trochu zarážející. Co už.. pojďme raději na koncert, jehož začáteku se všichni dočkali něco málo po osmé.

Kdo Mrazovu hudbu jen poslouchá a nestará se o nic jiného spojeného s tímto nadaným muzikantem, mohl být zaskočen zpěvákovým vzhledem. Delší vlnité, na pohled neudržované háro, šátek přes čelo, seprané triko. Právě to všechno ale jen dosvědčoval fakt, že je Mraz jeden z těch normálních, kteří si na nic nehrají a hudbu vnímají ve svém životě jako poselství. Stejný pocit pak člověk má i z Jasonova siamského dvojčete - Toca Rivery, který na pódium zavítal hned v závěsu. Oba muzikanti se nezdráhali a za potlesku se pustili do prvního songu večera, klasiky ''Did I Fool Ya?''.

Ačkoli Jason má na svém kontě celkem tři studiová alba, písní z nich zahrál naprosté minimum. Některé to možná zklamalo, jiné však zase potěšilo to, že zazněly skladby z méně známých épéček. Kromě toho jsme však mohli slyšet i novinky - nádhernou baladu ''I Won't Give Up'', lehce vulgární ''You Fucking Did It'' či nejčerstvější song ''The World As I See It'', který byl pro mne samotného velkým (a nutno říci, že příjemným) překvapením (poslech jeho samotného níže). Za zmínku stojí rozhodně také třetí singl ''Lucky'', ze zatím poslední desky ''We Dance. We Sing. We Steal Things'', který Jason nahrál společně se zpěvačkou Colbie Caillat. Za tu si ovšem vtipem hýřící vegan našel ihned náhradu a na jevišti si duet střihl společně s jednou polskou dívenkou vybranou z publika.

Jelikož se jednalo o koncert akustický, do akustického oděvu se převlékly i písně, do kterých byste ani neřekli, že by jim to v tomto kabátě mohlo slušet. Jason tak tímto způsobem vytvářel, dá se říci, zcela nové skladby se zcela odlišnou melodií od originálu. V hlavě mně tak stále koluje mysteriózní a dech beroucí ''Plane''. Tyto a další podobné přívlastky bych mohl ovšem použít téměř pro všechny odehrané skladby večera, ať už to byly ''Life Is Wonderful'', ''Halfway Home'' či druhý přídavkový ''Song For A Friend''. Závěr koncertu pak patřil Mrazovu komerčně nejúspěšnějšímu, i když podle mnohých ne nejlepšímu hitu, ''I'm Yours''.

Stání s otevřenou pusou dokořán a hltání každého slova a tónu, na druhou stranu úsměvy na rtech, slzy v očích (u některých i po tvářích) a nepřestávající husí kůže spolu s hřejivým pocitem po celém těle. To nám nabídnul a způsobil v úterní večer Jason Mraz, hudebník, který vnesl svůj life-is-wonderful/spread-love style do každého jedince v sále, ať už to byli prcci, kteří si 1. září odnášeli ze školy kornout sladkostí, teenageři, kteří si prochází svým obdobím či čtyřicátníci a čtyřicátnice, kteří na druhý den vstávali do práce.

Výborná práce, nezapomenutelný zážitek.
Unavení, ale zároveň nabití energií.

Takže asi tak. Díky, Jasone.]]> http://www.last.fm/user/vojtisss/journal/2011/10/16/4tj6y0_charlie_straight_zavr%C5%A1ili_koncertn%C3%AD_%C5%A1%C5%88%C5%AFru_v_pra%C5%BEsk%C3%A9m_sasazu Sun, 16 Oct 2011 10:41:09 +0000 http://www.last.fm/user/vojtisss/journal/2011/10/16/4tj6y0_charlie_straight_zavr%C5%A1ili_koncertn%C3%AD_%C5%A1%C5%88%C5%AFru_v_pra%C5%BEsk%C3%A9m_sasazu Tue 11 Oct – Charlie Straight v SaSaZu

Naděje a ozdoba českých hudebních končin, čtyřčlenná kapela Charlie Straight v čele s leaderem Albertem Černým finišovala svou zatím poslední koncertní šňůru Koule.cz Tour Charlie Straight. Pokud jste na koncertě chyběli nebo si jen chcete připomenout zážitky z úterního večera, začtěte se do reportu.

Samotné vystoupení kluků bylo ohlášeno na devátou hodinu s tím, že obecenstvo mají odbytím osmé zahřát předskokani z Německa LUCKY FISH. Je diskutabilní, zdali byl jakýkoli předskokan v případě Charlie nutný. Nicméně přes mou výtku o zbytečnosti předkapely musím uznat, že Lucky Fish nebyli žádní Leklý Fish, naopak - byli výbornou volbou. Směsice indie rocku a alternative do sebe slušně zapadala a chytlavé melodie přiměly i k podupování nohou do rytmu. Takže rozhodně palec hóre. Neodpustím si ale poznámku o délce vystupování. Necelá tři čtvrtě hodina byla i nad kvality tvorby celkem moc.

Samotné hvězdy večera nastoupily na stage něco po půl desáté; v tu chvíli začalo publikum, čítající z 90% female populaci, pištět, křičet, řvát, strkat do sebe, tahat si vlasy, šlapat po sobě... Ne, to přeháním, určitým nadšením o přítomnosti čtyř bílých mužíků na pódiu ale samozřejmě oplývaly. Po pár úvodních písních Albert k sobě pozval smyčcový kvartet, který tak odstartoval strings-acoustico-set, ve kterém byly zařazeny například ''Platonic Johnny'', ''You Can'' či vrchol alba skladba ''Sometimes I Fall''. V tu chvíli se dostavila i husí kůže. Čtyřčlenná parta se svými fidlátkami byla rozhodně zpestřením, na řadu přišla ale bohužel v naprosto nevhodnou chvíli. Zatímco se dav teprve začal nabuzovat, pomalý set písní atmosféru trochu ovlažil a drive, který by minimálně první půlhodina potřebovala, byl ta tam.

Mezi odehranými skladbami nechyběly jak klasiky a starší věci (''Try Some Stuff You Don't Think You Should'', ''Your House'', ''Institutions of the World'', ''Picking Bluberries''), tak ani poslední novinkové ''Coco'' či ''School Beauty Queen'' s povedenou choreografií, při níž krásné baletky, zřejmě vypůjčené z Labutího jezera, cupitali sem a tam. Mírně odbytá mně přišla ''Nothing'', tu osobně považuji za jeden z nejlepších kousků kapely. Styl vystoupení odehrát a rychle přejít na jinou mně moc nesedl.

Závěr patřil ''Upside Down'', ve které se při závěrečných tónech Albert klasicky vrhnul v mohutné kouli mezi jásající fandy, aby jim byl o něco blíž. Na řadu přišel taktéž encore v podobě oblíbeného ''Bathroom Song''. Úplnou tečku za programem si vysloužila charlie-klasika-klasik ''Shall We Have A Baby''.

Suma sumárum... v úterním SaSaZu se odehrál vůbec největší gig v historii kapely a samozřejmě to na tom bylo znát. Kluci chtěli mít všechno do puntíku, chtěli být professional, chtěli být velké stars. Jak jsou mi hudebně sympatičtí, tak jsem jim to ale věřil pouze z poloviny. Špatný koncert to nebyl ovšem v žádném případě, člověku zřejmě jen chybí ti staří dobří skromní Charlie Straight vystupující po menších klubech.]]>